Co takhle se obdarovat jinak

Co takhle se obdarovat jinak

V neděli jsme si s partnerem chtěli zajet na kávičku. Posedět si a pochutnat si na perníčkovém latté, které máme oba moc rádi. Když jsme se blížili k nákupnímu centru, zarazila nás velká fronta aut. Nakonec jsme to vzdali a jeli pryč. Nakupování dárků k Vánocům je v plném proudu, a tak nákupní centra o víkendech praskají ve švech. Jsme zvyknutí, že Vánoce jsou o obdarování druhých dary. Je to krásné gesto vůči druhému. Chceme mu tím říct, jak moc ho máme rádi, jak moc…

celý článek celý článek

Kudy vede cesta ke štěstí

Kudy vede cesta ke štěstí

Dneska ti prozradím, kudy vede tvoje cesta ke štěstí. Dám ti přesný návod. Těšíš se? Tak jdeme na to. Co je pro tebe štěstí? Ať si to chceš přiznat nebo ne, to po čem ve svém životě toužíš ze všeho nejvíc je láska, radost, přijetí a svoboda. Je to štěstí. Co je ale vlastně to štěstí? Zkus si odpovědět sama pro sebe, jak si představuješ svoje štěstí. Může to být velký dům a nové auto? Může to být obdiv okolí? Může…

celý článek celý článek

Malý velký svět

Malý velký svět

S příchodem mateřství jsem si začala více uvědomovat můj přesah a význam.  Přesah mého života a mě samotné. Jak moc jsem jako máma důležitá pro moji dceru. A nemyslím tím to, že Emmě poskytnu mateřské mléko, nebo jí přebalím počůranou plínku. Důležitá jsem já jako máma, partnerka a žena.  Každé moje rozhodnutí, činnost a krok ovlivňují nejen mě, ale i život mojí dcery. Co všechno Emmě předávám svým životem. Jaký svět jí ukazuji. Někteří si možná řeknou, že to hlavní jsem…

celý článek celý článek

Ženy ženám 2017 aneb Jak důležité je zůstat ženou

Ženy ženám 2017 aneb Jak důležité je zůstat ženou

Minulou sobotu jsem byla poprvé na akci Ženy ženám živě v brněnském SONU. Tématem bylo: žena a muž. „Žena a muž“. Polarita ženy a muže. Muž jako oheň. Žena jako dřevo. Ráda bych se s vámi podělila o moje dojmy. Kdyby mi někdo před 3 roky řekl, že pojedu na tuto akci, nevěřila bych mu. Tolik žen na jednom místě by pro mě bylo prostě už příliš. Abych pravdu řekla, tak tolik ženské energie jsem za svůj život ještě necítila. V sobě…

celý článek celý článek

Občas stačí prostě jen říct …

Občas stačí prostě jen říct …

Pozoruji jak moc naše emoce a vnitřní nastavení ovlivňují to, co komunikujeme k druhým. Jak malou informaci mají slova. Jaký význam má to, co je za našimi slovy. Jaký význam mají naše myšlenky a emoce za tím, co říkáme. Tak třeba věta: „Jsem unavená. Můžeš mi dnes pomoci a uspat večer Emmu.“  se dá říct na tisíc způsobů. Já ji dokážu mému manželovi říct několika způsoby. Záleží na emoci, která je za tím, co říkám. Na mém nastavení. Tak třeba:…

celý článek celý článek

Děti jsou silnější, než si myslíme

Děti jsou silnější, než si myslíme

Ráno jsme všichni snídali u stolu. Emma se rozhodla nám udělat hudební vložku. Postavila se na židli a začala broukat písničku „Starý farmář farmu měl, ia ia ou!“ Zařadila k tomu i pár pohybů. Při těchto momentech se na sebe vždy s Martinem podíváme s údivem a blaženým úsměvem. Jako bychom si vzájemně říkali, jak úžasné máme doma stvoření. Emma si pak chtěla zpátky na židli sednout a vzít si lupínek. Nohu dala mimo židli a už padala na zem. Manžel jí pád…

celý článek celý článek

Taky máte doma zlobivou holčičku?

Taky máte doma zlobivou holčičku?

Naší Emmě táhne na 2 roky a tak to u nás začíná být čím dál zajímavější. Nevím, zda k nám doputovalo období vzdoru nebo něco jiného, ale naše Emma (jak bych to napsala) nabrala svůj kurs. A to doslova. Mami, ty chceš jít tudy jo? Tak to teda ne, já chci jít tudy! Mami, ty se tady chceš teď v klidu najíst jo? Tak to teda ne, já už chci jít pryč! Jo aha tak vy jdete tímhle směrem, tak to ne,…

celý článek celý článek

Respekt jinak (než jsem si myslela)

Respekt jinak (než jsem si myslela)

Dneska bych chtěla napsat něco o respektu. O respektu ve vztazích. Respekt vnímám nejen ve vztahu s dětmi, ale i třeba v partnerství. Respekt ale u mě prodělal v poslední době značný vývoj. Dívám se na něj jinak. Se slovem respekt se mi vždycky vybavila autorita. Musím respektovat autoritu. Jako dítě jsem měla většinou zafixovaný respekt k autoritě. K někomu staršímu, zkušenějšímu, chytřejšímu, rozumnějšímu apod. Třeba k učitelům ve škole. K tomuhle respektu se často vázala i poslušnost a strach. Autoritu jsem poslouchala a respektovala spíše ze…

celý článek celý článek

Taky máte doma výjimečné osůbky?

Taky máte doma výjimečné osůbky?

V poslední době narážím na články o tom, jak dnešní rodiče vychovávají z dětí narcisty. Jak je špatné, podporovat děti v tom, aby se cítili výjimeční. Tyhle články ve mně často popíchnou moje staré rány z dětství. Pěkně mě naštvou. Říkám si, co se muselo autorovi článku jako člověku v dětství přihodit, když tohle píše. Potřeboval by asi pořádný žejdlík lásky. Tyhle rady většinou nevedou k ničemu dobrému. Buď člověka naštvou, nebo mu potvrdí jeho vlastní pocity nedostatečnosti. Rozeznávám dva pocity výjimečnosti: Pocit, že jsem v…

celý článek celý článek

Úžasná osůbka

Úžasná osůbka

„Naše Emma má to nejlepší z nás.“ „Naše Emma má to nejhorší z nás.“ Jo, tak přesně tyhle věty si s manželem občas říkáme. Je ale zajímavé, že si je říkáme obě.  Jak je to možné, když Emma je stále jedna a tatáž osůbka? Nejdřív jsem si říkala, že to záleží na situaci, zda Emma provádí něco, co mi vadí a je za mojí hranicí nebo si prozpěvuje a nasadí ten její roztomilý úsměv. Říkám si, co to po nás chudák zdědila nebo…

celý článek celý článek