Malý velký svět

Malý velký svět

S příchodem mateřství jsem si začala více uvědomovat můj přesah a význam.  Přesah mého života a mě samotné. Jak moc jsem jako máma důležitá pro moji dceru. A nemyslím tím to, že Emmě poskytnu mateřské mléko, nebo jí přebalím počůranou plínku. Důležitá jsem já jako máma, partnerka a žena.  Každé moje rozhodnutí, činnost a krok ovlivňují nejen mě, ale i život mojí dcery. Co všechno Emmě předávám svým životem. Jaký svět jí ukazuji. Někteří si možná řeknou, že to hlavní jsem…

celý článek celý článek

Ženy ženám 2017 aneb Jak důležité je zůstat ženou

Ženy ženám 2017 aneb Jak důležité je zůstat ženou

Minulou sobotu jsem byla poprvé na akci Ženy ženám živě v brněnském SONU. Tématem bylo: žena a muž. „Žena a muž“. Polarita ženy a muže. Muž jako oheň. Žena jako dřevo. Ráda bych se s vámi podělila o moje dojmy. Kdyby mi někdo před 3 roky řekl, že pojedu na tuto akci, nevěřila bych mu. Tolik žen na jednom místě by pro mě bylo prostě už příliš. Abych pravdu řekla, tak tolik ženské energie jsem za svůj život ještě necítila. V sobě…

celý článek celý článek

Občas stačí prostě jen říct …

Občas stačí prostě jen říct …

Pozoruji jak moc naše emoce a vnitřní nastavení ovlivňují to, co komunikujeme k druhým. Jak malou informaci mají slova. Jaký význam má to, co je za našimi slovy. Jaký význam mají naše myšlenky a emoce za tím, co říkáme. Tak třeba věta: „Jsem unavená. Můžeš mi dnes pomoci a uspat večer Emmu.“  se dá říct na tisíc způsobů. Já ji dokážu mému manželovi říct několika způsoby. Záleží na emoci, která je za tím, co říkám. Na mém nastavení. Tak třeba:…

celý článek celý článek

Děti jsou silnější, než si myslíme

Děti jsou silnější, než si myslíme

Ráno jsme všichni snídali u stolu. Emma se rozhodla nám udělat hudební vložku. Postavila se na židli a začala broukat písničku „Starý farmář farmu měl, ia ia ou!“ Zařadila k tomu i pár pohybů. Při těchto momentech se na sebe vždy s Martinem podíváme s údivem a blaženým úsměvem. Jako bychom si vzájemně říkali, jak úžasné máme doma stvoření. Emma si pak chtěla zpátky na židli sednout a vzít si lupínek. Nohu dala mimo židli a už padala na zem. Manžel jí pád…

celý článek celý článek

Taky máte doma zlobivou holčičku?

Taky máte doma zlobivou holčičku?

Naší Emmě táhne na 2 roky a tak to u nás začíná být čím dál zajímavější. Nevím, zda k nám doputovalo období vzdoru nebo něco jiného, ale naše Emma (jak bych to napsala) nabrala svůj kurs. A to doslova. Mami, ty chceš jít tudy jo? Tak to teda ne, já chci jít tudy! Mami, ty se tady chceš teď v klidu najíst jo? Tak to teda ne, já už chci jít pryč! Jo aha tak vy jdete tímhle směrem, tak to ne,…

celý článek celý článek

Respekt jinak (než jsem si myslela)

Respekt jinak (než jsem si myslela)

Dneska bych chtěla napsat něco o respektu. O respektu ve vztazích. Respekt vnímám nejen ve vztahu s dětmi, ale i třeba v partnerství. Respekt ale u mě prodělal v poslední době značný vývoj. Dívám se na něj jinak. Se slovem respekt se mi vždycky vybavila autorita. Musím respektovat autoritu. Jako dítě jsem měla většinou zafixovaný respekt k autoritě. K někomu staršímu, zkušenějšímu, chytřejšímu, rozumnějšímu apod. Třeba k učitelům ve škole. K tomuhle respektu se často vázala i poslušnost a strach. Autoritu jsem poslouchala a respektovala spíše ze…

celý článek celý článek

Taky máte doma výjimečné osůbky?

Taky máte doma výjimečné osůbky?

V poslední době narážím na články o tom, jak dnešní rodiče vychovávají z dětí narcisty. Jak je špatné, podporovat děti v tom, aby se cítili výjimeční. Tyhle články ve mně často popíchnou moje staré rány z dětství. Pěkně mě naštvou. Říkám si, co se muselo autorovi článku jako člověku v dětství přihodit, když tohle píše. Potřeboval by asi pořádný žejdlík lásky. Tyhle rady většinou nevedou k ničemu dobrému. Buď člověka naštvou, nebo mu potvrdí jeho vlastní pocity nedostatečnosti. Rozeznávám dva pocity výjimečnosti: Pocit, že jsem v…

celý článek celý článek

Úžasná osůbka

Úžasná osůbka

„Naše Emma má to nejlepší z nás.“ „Naše Emma má to nejhorší z nás.“ Jo, tak přesně tyhle věty si s manželem občas říkáme. Je ale zajímavé, že si je říkáme obě.  Jak je to možné, když Emma je stále jedna a tatáž osůbka? Nejdřív jsem si říkala, že to záleží na situaci, zda Emma provádí něco, co mi vadí a je za mojí hranicí nebo si prozpěvuje a nasadí ten její roztomilý úsměv. Říkám si, co to po nás chudák zdědila nebo…

celý článek celý článek

Buď hodný a rozděl se

Buď hodný a rozděl se

V poslední době Emma ráda vyhledává pískoviště. Často s sebou nemáme vlastní bábovičky a lopatky. A tak jakmile má nějaké jiné dítě hračky na písek, Emma zbystří a chce si je půjčit. Ti dva malí človíčci ještě nemají dostatečné sociální schopnosti na to, aby situaci s půjčením vyřešili sami. Do hry se tak dostávají maminky. Víc než maminky bych ale řekla strach slušně vychovaných maminek. Strach z toho, aby se jejich dítě neprojevilo jako sobec nebo vztekloun a svoje hračky nechtělo nikomu půjčit. Strach,…

celý článek celý článek

Moc nad svým životem pohledem rodiče

Moc nad svým životem pohledem rodiče

V posledním článku jsem nakousla téma moci konkrétně potřeby dítěte mít moc nad svým životem. Potřebu moci nad svým životem má každý z nás. Někdo si tuto potřebu uvědomuje více, někdo méně. Někdo si ji naplňuje více, někdo méně. Z mého pohledu je to v praxi spíše ta druhá možnost – nad svým životem máme malou moc. Řada z vás si teď asi vybaví Váš život. Říkáte si, vždyť já jsem ten, kdo rozhoduje a jedná ve svém životě. Jsem svéprávný a rozhoduji se sám….

celý článek celý článek